České resumé
Předkládaná disertační práce se zabývá pragmaticko-sémantickou analýzou jazykových prostředků v žánru politického rozhovoru, pomocí nichž mluvčí explicitněji vyjadřuje svůj postoj. Cílem studie bylo objasnit dvě hypotézy vymezené v jejím úvodu. Podle první hypotézy mluvčí v žánru politického interview, podobně jako v ostatních typech formální komunikace, vyjadřují neosobnost a odstup od svých výpovědí. Podle druhé hypotézy jsou političky ve svém vyjadřování neurčitější a vágnější než politici, kteří jsou zpravidla spojováni s věcností a přesností výrazu.
Jazykové prostředky vyjadřující postoj mluvčího, které byly zkoumány v této studii, jsou prostředky zdůrazňující ilokuční sílu výpovědi, oslabující ilokuční sílu výpovědi a prostředky modality, které též přispívají k modifikaci výpovědní síly. Kvantitativní analýzou bylo zjištěno, že zdůraznění ilokuční síly výpovědi podstatně převládá nad jejím oslabení. Důvodem je snaha politiků zesílit pozitivní informaci, působit sebejistě, zodpovědně a důvěryhodně před posluchači, zdůraznit své názory a přesvědčit posluchače, že jsou správné osoby na správném místě. Politici nechtějí působit nejistě nebo nepovolaně, proto se v tomto žánru vyskytuje méně prostředků oslabujících výpovědní sílu. Tyto prostředky ovšem též vyjadřují odstup mluvčího od jeho tvrzení, což snižuje zodpovědnost mluvčího za toto tvrzení. Politici se užitím prostředků oslabujících sílu výpovědi také snaží zmírnit negativní informace, které musí sdělit. Právě toto zdůraznění nebo zeslabení výpovědní síly a použití prostředků modality je důkazem vyjádření postoje mluvčího a tudíž vyvracejí první hypotézu o tom, že pro politické interview je typické vyjádření neosobnosti a odstupu mluvčího od tvrzení.
Prostředky, jejichž funkcí je zesílit a oslabit ilokuční sílu výpovědi, mají v žánru politického rozhovoru různé pragmatické funkce, které byly též kvantitativně analyzovány a interpretovány v závislosti na kontextu. Výzkum ukázal, že bez kontextu nelze pragmatické funkce jednotlivých lingvistických prostředků bezpečně identifikovat, je tedy pro určení těchto funkcí rozhodující. Jeden a tentýž lingvistický prostředek tak může, v závislosti na kontextu, jak zesilovat, tak oslabovat ilokuční sílu výpovědi.
Pokud jde o druhou hypotézu a rozdíl ve vyjadřování politiků a političek, pragmatické funkce boosterů (prostředků zesilujících výpovědní sílu) ukazují, že se političky zaměřují na vyjádření subjektivity a jistoty a na zdůraznění obsahu svých výpovědí. Přitom se snaží omezit neosobnost projevu a nejistotu ve vyjadřování. Tato skutečnost se vztahuje k postavení ženy v oblasti politiky, která je většinou spojována s muži. Ženy mají obvykle těžší pozici, pokud jde o prosazení se v této oblasti. Někteří posluchači jim nevěří v tak velké míře jako mužům politikům, proto je musí ženy o svých kvalitách přesvědčit a ukázat, že jsou na správném místě. V tomto smyslu mají politici situaci jednodušší, protože nemusí svá stanoviska obhajovat před voliči tak jako ženy a mohou si dovolit být ve svém vyjadřování neurčitější, váhavější a vyhýbavější. Politici se také snaží se vyhnout zodpovědnosti za svá tvrzení, která je naopak více patrná u političek, jak dokazuje analýza pragmatických funkcí zesilujících, oslabujících a modálních prostředků. Političky se snaží brát ohled na své posluchače tím, že jsou otevřenější, snaží se ukázat pozitivní postoj ke svým voličům a získat si tak jejich důvěru. I když se ve výpovědích političek ukazuje jistý stupeň neurčitosti, nemusí to nutně být výraz nejistoty, ale znamení toho, že si jsou vědomy, že vysvětlení některých skutečností nejsou jednoduchá a není vždy možné dělat jasné závěry. Z toho vyplývá, že při evaluaci výsledků a určování rozdílů ve způsobu vyjadřování politiků a političek, je vždy nutné brát v úvahu nejen určitou pragmatickou funkci nebo typ modality, ale také prostředky, jimiž je vyjádřena. Výsledky analýzy tedy ukazují, že ani druhá hypotéza se v žánru politického interview nepotvrdila.
Dalším významným projevem vyjadřování postoje mluvčího v politických rozhovorech je modalita. Tato studie zkoumá
dva druhy modality, epistemickou a deontickou. Epistemická modalita přispívá k modifikaci ilokuční síly výpovědi ve větší míře a ve zkoumaném materiálu se vyskytuje mnohem častěji. Modální prostředky vyskytující se v analyzovaných politických interview jsou modální slovesa, modální adjektiva a adverbia a pragmatické částice. Tyto prostředky epistemické modality současně plní pragmatické funkce zesilujících a oslabujících výrazů. Modální prostředky lze též kombinovat v jedné výpovědi, ovšem jejich výskyt není v analyzovaných interview příliš častý.
References
Aijmer, K. (1997) ‘
I think - an English Modal Particle.’ In
Modality in Germanic Languages: Historical and Comparative Perspectives, eds. T. Swan and O. J. Westvik, 1-47. Berlin and New York: Mouton de Gruyer.
Aijmer, K. (2002)
English Discourse Particles. Evidence from a Corpus. Studies in Corpus Linguistics. Vol. 10. Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.
Aikhenvald, A. (2003) ‘Evidentiality in Typological Perspective.’ In
Studies in Evidentiality, eds. A. Aikhenvald and R. M. W. Dixon, 1-32. Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.
Austin, J. L. (1962)
How to Do Things with Words. Oxford and New York: Oxford University Press.
Besnier, N. (1994) ‘Involvement in Linguistic Practice: An Ethnographic Appraisal.’
Journal of Pragmatics 22.279-299.
Bhatia, V. K. (1993)
Analysing Genre: Language Use in Professional Settings. Harlow: Longman.
Blakemore, D. (2004) ‘Discourse Markers.’ In
Handbook of Pragmatics, eds. L. P. Horn and G. Ward, 221-240. Oxford: Blackwell Publishing.
Brown, G. and G. Yule (1983)
Discourse Analysis. Cambridge: Cambridge University Press.
Brown, P. and S. Levinson (1987)
Politeness: Some Universals in Language Usage. Cambridge: Cambridge University Press.
Bybee, J. and S. Fleischman (1995) ‘Modality in Grammar and Discourse.’ In
Modality in Grammar and Discourse, eds. J. Bybee and S. Fleischman, 1-15. Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.
Bybee, J., Perkins R. and W. Pagliuca (1994)
The Evolution of Grammar: Tense, Aspect, and Modality in the Languages of the World. Chicago and London: The University of Chicago Press.
Cameron, D., McAlinden F. and K. O’Leary (1988) ‘Lakoff in Context.’ In
Women in their Speech Communities, eds. J. Coates and D. Cameron, 74-93. London: Longman.
Chafe, W. (1982) ‘Integration and Involvement in Speaking, Writing and Oral Literature.’ In
Spoken and Written Language: Exploring Orality and Literacy, ed. D. Tannen, 35-53. Norwood, NJ: Ablex Publishing Corporation.
Chafe, W. (1984) ‘Integration and Involvement in Spoken and Written Language.’ In
Semiotics Unfolding, ed. T. Borbe, 1095-1102. Berlin: Mouton.
Chafe, W. (1985) ‘Linguistic Differences Produced by Differences between Speaking and Writing.’ In
Literacy, Language, and Learning, eds. D. R. Olson, A. Hildyard and N. Torrance, 105-123. Cambridge: Cambridge University Press.
Chafe, W. (1986) ‘Evidentiality in English Conversation and Academic Writing.’ In
Evidentiality: The Linguistic Encoding of Epistemology, eds. Ch. Wallace and J. Nichols, 261-272. Norwood, NJ: Ablex Publishing Corporation.
Chilton, P. and C. Schäffner (2002)
Politics as Text and Talk: Analytical Approaches to Political Discourse. Amsterdam: Benjamins B. V.
Clayman, S. and J. Heritage (2002)
The News Interview: Journalists and Public Figures on the Air. Cambridge: Cambridge University Press.
Coates, J. (1983)
The Semantics of the Modal Auxiliaries. London and Canberra: Croom Helm.
Coates, J. (1987) ‘Epistemic Modality and Spoken Discourse.’ In
Transactions of the Philological Society, 110-131. Oxford: Blackwell Publishing.
Coates, J. (1993)
Women, Men and Language. A Sociolinguistic Account of Gender Differences in Language. London and New York: Longman.
Corner, J. (1999)
Critical Ideas in Television Studies. Oxford: Clarendon Press.
Crosby, F. and L. Nyquist (1977) ‘The Female Register: An Empirical Study of Lakoff’s Hypotheses.’
Language in Society 6.313-322.
Cruse, A. (2004)
Meaning in Language. An Introduction to Semantics and Pragmatics. Oxford: Oxford University Press.
Crystal, D. (2003a)
A Dictionary of Linguistics and Phonetics. Oxford: Blackwell Publishing.
Crystal, D. (2003b)
The Cambridge Encyclopedia of the English Language. Cambridge: Cambridge University Press.
Crystal, D. and D. Davy (1975)
Advanced Conversational English. London: Longman.
Daneš, F. (1994) ‘Involvement with Language and in Language.’
Journal of Pragmatics 22.251-264.
Elias, N. (1987)
Involvement and Detachment. Oxford: Basil Blackwell.
Fairclough, N. (1995)
Critical Discourse Analysis. The Critical Study of Language. Harlow: Longman.
Fairclough, N. (1998) ‘Political Discourse in the Media: An Analytical Framework.’ In
Approaches to Media Discourse, eds. A. Bell and P. Garret, 142-162. Oxford: Blackwell Publishing.
Fetzer, A. and E. Weizman (2006) ‘Political Discourse as Mediated and Public Discourse.’
Journal of Pragmatics 38.143-153.
Fetzer, A. (2007) ‘Well if that had been true, that would have been perfectly reasonable. Appeals to Reasonableness in Political Interviews.’
Journal of Pragmatics 39.1342-1359.
Firbas, J. (1992)
Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Cambridge: Cambridge University Press.
Fraser, B. (1980) ‘Conversational Mitigation.’
Journal of Pragmatics 4.341-350.
Fraser, B. (1990) ‘An Approach to Discourse Markers.’
Journal of Pragmatics 4.383-398.
Fraser, B. (1996) ‘Pragmatic Markers.’
Pragmatics 6.167-190.
Frawley, W. (1992)
Linguistic Semantics. New Jersey: LEA Publishers.
Goffman, E. (1963)
Behavior in Public Places. New York: Free Press.
Grice, H. P. (1989) ‘Logic and Conversation.’ In
Studies in the Way of Words, 1-143. London: Harvard University Press.
Gumperz, J. (1982)
Discourse Strategies. Cambridge: Cambridge University Press.
Gumperz, J. (1992) ‘Contextualization and Understanding.’ In
Rethinking Context: Language as an Interactive Phenomenon, eds. A. Duranti and C. Goodwin, 229-252. Cambridge: Cambridge University Press.
Gumperz, J. (2001) ‘Interactional Sociolinguistics: A Personal Perspective.’ In
The Handbook of Discourse Analysis, eds. D. Schiffrin, D. Tannen and H. E. Hamilton, 215-228. Oxford: Blackwell Publishing.
de Haan, F. (2006) ‘Typological Approaches to Modality.’ In
The Expression of Modality, ed. W. Frawley, 27-69. Berlin and New York: Mouton de Gruyer.
Halliday, M. A. K. (1970) ‘Functional Diversity in Language as Seen from a Consideration of Modality and Mood in English’.
Foundations of Language 6.322-361.
Harris, Z. (1951)
Methods in Structural Linguistics. Chicago: The University of Chicago Press.
Harris, Z. (1952) ‘Discourse Analysis.’
Language 28.1-30.
Hermerén, L. (1978)
On Modality in English: A Study of the Semantics of the Modals. Lund Studies in English 53. Lund: Gleerup.
Holmes, J. (1984) ‘Modifying Illocutionary Force.’
Journal of Pragmatics 8.345-365.
Holmes, J. (1990) ‘Hedges and Boosters in Women’s and Men’s Speech.’
Language & Communication 3.185-205.
Holmes, J. (1995)
Women, Men and Politeness. London and New York: Longman.
Holmes, J. (1992)
An Introduction to Sociolinguistics. London and New York: Longman.
House, J. and G. Kasper (1981) ‘Politeness Markers in English and German.’ In
Conversational Routine, ed. F. Coulmas, 157-185. The Hague: Mouton.
Hoye, L. (1997)
Adverbs and Modality in English. London and New York: Longman.
Huddleston, R. (1984)
Introduction to the Grammar of English. Cambridge: Cambridge University Press.
Huddleston, R. and G. K. Pullum (2002)
The Cambridge Grammar of the English Language. Cambridge: Cambridge University Press.
Jespersen, O. (1992 [1924])
The Philosophy of Grammar. Chicago: The University of Chicago Press.
Johansson, M. (2007) ‘Represented Discourse in Answers. A Cross-Cultural Perspective on French and British Political Interviews.’ In
Political Discourse in the Media, eds. A. Fetzer and G. Lauerbach, 139-162. Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.
Jucker, A. (1986)
News Interviews. Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.
Katriel, T. and M. Dascal (1989) ‘Speaker’s Commitment and Involvement in Discourse.’ In
From Sign to Text: A Semiotic View of Communication, ed. Y. Tobin, 275-295. Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.
Kilian-Hatz, C. (2001) ‘Universality and Diversity.’ In
Ideophones, eds. F. K. E. Voeltz and C. Kilian-Hatz, 155-164. Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.
Kochman, T. (1981)
Black and White Styles in Conflict. Chicago: Chicago University Press.
Kozubíková Šandová, J. (2010) ‘The Non-Observance of Grice’s Maxims in Political Interviews.’ In
Theories in Practice. Proceedings of the First International Conference on English and American Studies, eds. R. Trušník and K. Nemčoková, 89-99. Zlín: Tomáš Baťa University.
Kratzer, A. (1978)
Semantik der Rede. Königstein: Scriptor.
Lakoff, G. (1972) ‘Hedges: A Study in Meaning Criteria and the Logic of Fuzzy Concepts.’ In
Papers from the Eighth Regional Meeting of the Chicago Linguistic Society, eds. P. M. Peranteau, J. N. Levi and G. C. Phares, 183-228. Chicago: Chicago Linguistic Society.
Lakoff, R. T. (1990)
Talking Power: The Politics of Language in Our Lives. New York: Basic Books.
Lakoff, R. T. (2003) ‘Language, Gender, and Politics: Putting “Women” and “Power” in the Same Sentence.’ In
The Handbook of Language and Gender, eds. J. Holmes and M. Meyerhoff, 161-178. Oxford: Blackwell Publishing.
Lauerbach, G. (2007) ‘Argumentation in Political Talk Show Interviews.’
Journal of Pragmatics 39.1388-1419.
Leech, G. (1983)
Principles of Pragmatics. New York: Longman.
Levinson, S. C. (1983)
Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press.
Lyons, J. (1977)
Semantics. Cambridge: Cambridge University Press.
Lyons, J. (1983) ‘Deixis and Modality.’
Sophia Linguistica 12.77-117.
Lyons, J. (1995)
Linguistic Semantics. An Introduction. Cambridge: Cambridge University Press.
Malinowski, B. (2006 [1926]) ‘On Phatic Communion.’ In
The Discourse Reader, eds. A. Jaworski and N. Coupland, 296-298. London and New York: Routledge.
Mathesius, V. (1971 [1929]) ‘Die Funktionale Linguistik.’ In
Stilistik und Soziolinguistik. Beiträge der Prager Schule zur strukturalen Sprachbetrachtung und Spracherziehung, eds. E. Beneš and J. Vachek, 1-18. Berlin: List Verlag.
Mathesius, V. (1975 [1961])
A Functional Analysis of Present Day English on a General Linguistic Basis. Praha: Academia.
Mathesius, V. (1982 [1942]) ‘Řeč a sloh.’ In
Jazyk, kultura a slovesnost, ed. J. Vachek, 92-146. Praha: Odeon.
Mey, J. (2001)
Pragmatics: An Introduction. Oxford: Blackwell Publishing.
Nuyts, J. (2006) ‘Modality: Overview and Linguistic Issues.’ In
The Expression of Modality, ed. W. Frawley, 1-26. Berlin and New York: Mouton de Gruyer.
Östman, J. O. (1981)
You Know: A Discourse-Functional Approach. Amsterdam: John Benjamins B. V.
Palmer, F. R. (1986, 2001)
Mood and Modality. Cambridge: Cambridge University Press.
Perkins, M. R. (1983)
Modal Expressions in English. London: Frances Pinter Publishers.
Quirk, R. and S. Greenbaum, G. Leech, J. Svartvik (1985)
A Comprehensive Grammar of the English Language. London: Longman.
Renkema, J. (2004)
Introduction to Discourse Studies. Amsterdam: Benjamins.
Rescher, N. (1968)
Studies in Arabic Philosophy. Pittsburgh: The University of Pittsburgh Press.
Sacks, H. (1971)
Mimeographed Lecture Notes, March 11, 1971.
Saeed, J. (1997)
Semantics. Oxford: Blackwell Publishing.
Scannel, P. (1998) ‘Media-Language-World.’ In
Approaches to Media Discourse, eds. A. Bell and P. Garret, 251-267. Oxford: Blackwell Publishing.
Scannel, P. (1991)
Broadcast Talk. London: Sage.
Schiffrin, D. (1987)
Discourse Markers. Cambridge: Cambridge University Press.
Schiffrin, D. (1994)
Approaches to Discourse. Oxford: Blackwell Publishing.
Searle, J. R. (1969)
Speech Acts. An Essay in the Philosophy of Language. Cambridge: Cambridge University Press.
Searle, J. R. (1976) ‘The Classification of Illocutionary Acts.’
Language in Society 5.1-24.
Searle, J. R. and D. Vanderveken (1985)
Foundations of Illocutionary Logic. Cambridge: Cambridge University Press.
Silverstein, M. (1979) ‘Language Structure and Linguistic Ideology.’ In
The Elements: A Parasession on Linguistic Units and Levels, eds. R. Cline, W. Hanks, and C.
Hofbauer, 193-247. Chicago: Chicago Linguistic Society.
Simon-Vandenbergen, A.-M. (2000) ‘The Functions of I think in Political Discourse.’
International Journal of Applied Linguistics 1.41-63.
Stenström, A.-B. (1989) ‘Discourse Signals: Towards a Model of Analysis.’ In
Sprechen mit Partikeln, ed. H. Weydt, 561-574. Berlin: Walter de Gruyter.
Stubbs, M. (1983)
Discourse Analysis: The Sociolinguistic Analysis of Natural Language. Chicago: The University of Chicago Press.
Tannen, D. (1984)
Conversational Style: Analyzing Talk among Friends. Norwood, NJ: Ablex Publishing Corporation.
Tannen, D. (1985) ‘Relative Focus on Involvement in Oral and Written Discourse. ‘ In
Literacy, Language and Learning: The Nature and Consequences of Reading and Writing, eds. D. Olson, N. Torrance and A. Hildyard, 124-147. Cambridge: Cambridge University Press.
Tannen, D. (2007)
Talking Voices: Repetition, Dialogue, and Imagery in Conversational Discourse. Cambridge: Cambridge University Press.
Thomas, J. (1995)
Meaning in Interaction: An Introduction to Pragmatics. London and New York: Longman.
Titscher, S. et al. (2000)
Methods of Text and Discourse Analysis. London: Sage.
Trnka, B. (1966 [1948]) ‘Linguistics and the Ideological Structure of the Period.’ In
The Linguistic School of Prague: An Introduction to Its Theory and Practice, ed. J. Vachek, 152-165. Bloomington: Indiana University Press.
Urbanová, L. (2003)
On Expressing Meaning in English Conversation: Semantic Indeterminacy. Brno: Masarykova Univerzita.
Urbanová, L. and A. Oakland (2002)
Úvod do anglické stylistiky. Brno: Barrister & Principal.
Vachek, J. (1976)
Selected Writings in English and General Linguistics. Praha: Academia.
Van Dijk, T. A. (2001) ‘Political Discourse and Ideology.’ Paper for Jornadas del Discurso Político, UPF, Barcelona. Second draft, April 29, 2001.
Vanderveken, D. (1985) ‘What is an Illocutionary Force?’ In
Dialogue: An Interdisciplinary Approach, ed. M. Dascal,185-208. Amsterdam: John Benjamins.
Wardhaugh, R. (2010)
An Introduction to Sociolinguistics. Oxford: Blackwell Publishing.
Wilson, J. (1990)
Politically Speaking. The Pragmatic Analysis of Political Language. Oxford: Basil Blackwell.