Von P. K. Sczepanek
Norwegen - wem nützt das Verbrechen?
Download 0.9 Mb.
|
- Navigate this page:
- Hält das jemand für menschenmöglich..... usw…usw…
- Gerd Schultze-Rhonhof
- POKRAČOVÁNÍ.
- From
Norwegen - wem nützt das Verbrechen?Texte - Lügenpropaganda 29. Juli 2011, von Bernhard Schaub - Die Katze ist aus dem Sack: es war kein Islamit, es war ein Rechtsextremist! Der Attentäter fordere eine europäische Unabhängigkeitsbewegung, den Kampf gegen Multikulti und die Rückschaffung der Migranten, so heißt es. Er sehe das christliche Abendland in Gefahr. So jemand ist eben in der Gaunersprache der Medien ein typischer Neonazi. Gut, daran haben wir uns gewöhnt. Dieser angebliche Beschützer des Abendlandes und Freund der weißen Menschen geht nun aber hin und erschießt, um seiner fremdenfeindlichen Forderung Nachdruck zu verleihen, ein knappes Hundert Jugendliche seiner eigenen gefährdeten Rasse. Das ist ungefähr, wie wenn ein Greenpeace-Aktivist hundert Blauwale oder Delphine abschießen würde, um auf die Gefährdung der Wale hinzuweisen. Hält das jemand für menschenmöglich?..... usw…usw… --
From: <fchgroeger@seznam.cz> To: "Peter K. Sczepanek" Sent: July 26, 2011 Subject: Válka ktera mìla-mnoho-otcù-4. díl (Der Krieg hatte 4 Väter”) Link
Maršál Józef Piłsudski (1867-1935) Ale ani ve Francii nezůstaly události kolem menšin v Polsku bez povšimnutí. Francouzský profesor slavistiky, který napsal tři knihy o tehdejším Polsku a který zažil nucené připojení západní Ukrajiny k Polsku přímo z místa, píše: „Střílelo se, věšelo, mučilo, zavíralo a zabavovalo. Spousta ukrajinských duchovních byla popravena. Aby zabránili přeplňování, nebrali Poláci zajatce. Vězení byla plná Ukrajinců všech společenských vrstev, jejichž jediným zločinem bylo, že byly Ukrajinci, nebo mluvili ukrajinsky”. Tolik hlas francouzský. Ostatním menšinám se nevedlo jinak. Mezi lety 1934 - 1938, když v Německu již docházelo k pronásledování Židů, uprchlo z Polska do Německa na 757.000 Židů, kteří v Německu, nebo na cestě přes Německo hledali útočiště….. …. Ačkoli ještě stále probíhají německo-polská vyjednávání, uzavírá Polsko koncem března 1939 smlouvu s Anglií, částečně mobilizuje své jednotky a nechává část svých jednotek vmašírovat do Východního Pruska - v březnu 1939! Hitler reaguje. Dává 3. dubna 1939 Wehrmachtu poprvé rozkaz připravit útok na Polsko a sice tak, aby mohl začít 1. září 1939. Nyní panuje doba ledová mezi Polskem a Německem, přesto činí říšská vláda další pokusy k vyjednávání. Avšak polská vláda, podporovaná Anglií, prohlašuje: „Status Svobodného města Danzig se nezakládá na Versailleské smlouvě, nýbrž na staleté příslušnosti města Danzig k Polsku. A Poznaň a Západní Prusko patří de jure a de facto Polsku již dávno. Nabízená německá uznání nejsou žádným protiplněním”. Polský ministr zahraničí Beck ještě jednou vyjasňuje, co tím míní, a říká 5. května 1939 před polským Sejmem ve Varšavě: „Národ, který si váží sám sebe. nečiní žádné jednostranné ústupky”. Hitler poté žádá anglickou vládu, aby pomáhala vyjednávat za Německo s Polskem. 13. srpna 1939 předkládá Hitler onen šestnáctibodový návrh, kdy jako podstatné body navrhuje, aby obyvatelstvo v koridoru rozhodlo samo v referendu pod mezinárodním dohledem, zda chce patřit k Polsku či k Německu. Strana, která v referendu prohraje, dostane exteritoriální dopravní cesty zkrze koridor. Když zůstane koridor Polsku, dostane Německo exteritoriální cesty do Východního Pruska, připadne-li koridor Německu, dostanou Poláci exteritoriální cesty z Polska do Gdyně u Baltského moře. Částí této dohody je také, že přístav a město Gdyně zůstane nezávisle na výsledku referenda Polsku. Poslední část návrhu: Polsko si také ponechá svá obchodní privilegia v Gdaňsku. Toto je poslední německý návrh před válkou. Tolik tedy k údajné Hitlerově neochotě jednat, o které se naše děti ve škole musí učit.
Am 8.Mai 1945 hatte sich in der Stadt eine tschechische Selbstverwaltung gebildet, einen Tag bevor die ersten Panzer der Roten Armee die Elbstadt erreichten. So wie in allen Städten des ehemaligen Sudetenlandes begann die Außerrechtstellung aller Deutschen ohne Ansehen der Person, Alter, oder Geschlecht. Bereits in der 2.Mai Hälfte begann der erste Abschub über die nahe Sächsische Grenze. Es folgte der Zuzug der ersten Tschechen (Goldgräber), Revolutionsgarden und die sogenannte Armee und Polizei (S.N.B.) In Aussig befanden sich die Schichtwerke (Schichtseife), hier arbeiteten neben den noch anwesenden Stammarbeiter zur Aufrechterhaltung des Betriebes, hunderte Deutsche Zwangsarbeiter die aus dem Internierungslager Aussig - Lerchenfeld täglich zur Arbeit getrieben wurden. Diese scheinbare ”Normalität” wurde jedoch mit einem Schlag beendet. Das Grauen wurde zum Inferno. Am Dienstag den 31.Juli 1945 kam es um 15.30 - 15.38 Uhr zu einer Explosion. Die Ursache ist bis heute ungeklärt. (In einer ehemaligen Kabelfabrik hatte die tschechische Armee nicht nur Waffen und Munition aus dem zweiten Weltkrieg gelagert, sondern es sollen auch tausende neue Flugzeugmotoren gelagert worden sein. Die gesamte Einrichtung stand unter der Bewachung und Kommando der tschechischen Armee. Zur Arbeitsleistung waren sowohl tschechische als auch deutsche Zivilisten sowie deutsche Zwangsarbeiter aus dem bereits erwähnten Internierungslager(K.Z.) eingesetzt. Dieser Explosion folgte innerhalb von Sekunden eine weitere noch stärkere Detonation der noch etliche schwächere folgten. In der etwa 2 km elbaufwärts liegenden Stadt Aussig entstand allgemeine Verwirrung .Man konnte nur eine Rauchwolke sehen . Kein Mensch in Aussig konnte sehen, was in Schönpriesen passiert war. Diese Tatsache ist für die folgenden Ereignisse von besonderer Bedeutung. Innerhalb von wenigen Minuten begann an vier Stellen in Aussig eine ”Jagd auf die Deutschen” das als ”Sudetendeutsches Lidice” oder ”Aussiger Massaker” in die Geschichte eingehen sollte.
Heimatkreistreffen Aussig a.d. Elbe Sonntag, 31. Juli 2011, 16.00 Uhr Gedenkstunde an das Massaker vom 31. Juli 1945 auf der Beneš-Brücke in Aussig / Usti nad Labem. Anschließend Zusammenkunft mit dem Kulturverband der Deutschen im Gemeindesaal der Stadtkirche. 18.00 Uhr Gedenkgottesdienst in der Stiftskirche.Auskunft: Brigitta Gottmann, Tel. 0049 (0)2351 51153 Download 0.9 Mb. Share with your friends:
|
